Pěstování Exotických rostlin

Wednesday, September 27, 2006

Drynárie


Drynárie jsou v kultuře téměř neznámé, škoda, mohly by dobře rozšířit nevelký sortiment pěstovaných kapradin. Podobně jako rod Platyceríum mají listy jednak sterilní, přitisklé k substrátu, udržující humus a vláhu, jednak fertilní, směřující do prostoru, krásně tvarované. (Viz perokresbu v textové části knížky.) Drynárie a platyceria pěstujeme upevněné na epifytních větvích a kmenech nebo na kusech kůry. Ošetřování je podobné jako u sleziníku. Množíme je výtrusy na čisté rašelině (viz kapitolu o množení). Mladé rostliny přepichujeme do lehkého rašelino-písčitého substrátu a v prvních dvou letech je udržujeme v podmínkách teplé a vlhké množárny; teprve třetím rokem, po otužení větráním, je můžeme vysazovat na epifytní kmeny.

Monday, September 18, 2006

SLEZINÍK DRYNÁRIE

ASPLENIUM NIDUS L. Aspleniaceae — sleziníkovité DRYNARIA FORTUNE/ (KZE.) J. SM. Polypodiaceae — osladičovité
Fotografie z vietnamského národního parku Cuc Phuong představuje ukázku původního stanoviště epifytických kapradin. První z nich, sleziník Asplenium nidus L. (syn.: A. australasicum HOOK), je běžný v kultuře. V přírodě — jeho areál pokrývá velkou plochu tropů východní polokoule — roste výhradně epifyticky, většinou přisedá v rozsochách, ale najdeme ho i na hladké borce kmenů. Jeho až metr dlouhé celokrajné listy s černou střední žilkou vyrůstají v jakési růžici, která pomáhá přivádět vodu ke kořenům. Škoda, že jsme dosud nedokázali využít přirozené ekologie tohoto druhu při pěstování: vysázen na větších epifytních kmenech poskytuje téměř dokonalou iluzi tropů. Snese i hrnkovou kulturu, pokud mu zajistíme lehký substrát z jehličnaté hrabanky, rašeliny a písku. Na rozdíl od většiny kapradin potřebuje dostatek světla, neuškodí mu ani přímé vystavení slunečním paprskům. Sleziník není citlivý na teplotu. V Cuc Phuongu, kde tyto kapradiny běžně rostly, poklesá v noci teplota podstatně pod 10 °.C, ve dne vystupuje i nad 30 °C. Důležitým předpokladem pro jeho pěstování je poměrně vysoká vzdušná vlhkost, kterou udržujeme odpařovačí, neboť v bytech snáší špatně rosení listů. Téměř nehnojíme, nebo použijeme organická hnojiva v desetinové koncentraci, než je uvedeno v návodu.

Thursday, September 14, 2006

Do malého bytu

Bohužel v malých bytech musí stačit i miska s větví nebo hydroponický stolek. Které druhy použít? V míse, která je pravidelně zavlažována zálivkou epifytů na kmenu, se osvědčují např. Anthurium magnifícum, A. crystallinum, Aglaonema, druhy rodů Costus, Maranta a Calathea, kaládia, Xanthosoma, Alocasia aj. Kmen osázíme především bromeliemi, v dobře temperovaných a nepřesy-chajicích prostorách i orchidejemi; nezapomeneme na převisle rostoucí druhy, jako je např. Columnea, Dischidia nebo Aeschynanthus a samozřejmě zde můžeme uplatnit i populární a běžně prodávaná platycéria, kapradiny s „parohovitými" listy. Celek vhodně doplní liány, ať již popínavé filodendrony nebo monstery, či klerodendrony, yamy a nádherné tropické druhy révovitých rostlin.

Tuesday, September 12, 2006

Kousek tropické přírody doma

Ale vraťme se nyní k předchozím řádkům. I z krátké exkurze do okolí Baňos de Tungurahua poznáme, které rostliny můžeme zvolit jako naše spolubydlící. Jsou to ty, jež v přírodě obývají stanoviště nížin nebo nejvýše polohy do 2000 m n. m. Kdo má k dispozici nevytápěnou místnost, může „vystoupit i výše". Dostatek světla a časté rosení nebo jiné zvyšování vzdušné vlhkosti jsou základem úspěchu. Je samozřejmé, že začnete s několika květináči. Teprve později budete pěstovat květiny náročnější, zvýšíte i požadavky na estetickou úpravu interiéru s rostlinou a budete se snažit připravit svým rostlinám i příznivější podmínky k růstu. Pokud nebu­dete moci vybudovat okenní skleníček nebo pokojovou vitrínu, máte mož­nost umístit v společenské místnosti, v hale, v zaskleném domovním vchodu nebo prostě i v pokoji kombinaci sesazené mísy a epifytního kme­nu. Tato úprava navozuje již skutečně iluzi tropické přírody. Máte-li dosta­tek místa, může být mísa i kmen poměrně mohutným prvkem interiéru (obr. 3), který se pak může rostlinám i podřídit.

Sunday, September 10, 2006

Chraňme exotické rostliny


Je samozřejmé, že tímto vývojem je ohrožen rostlinný kryt v tropech a tím i ty druhy, které využíváme jako okrasné. Navíc jsou však ornamentální rostliny — a to mnohdy masově — komerčními firmami těžené a vyvážené do vyspělých států. Tento faktor ohrožení je mnohem významnější, než se na první pohled zdá: ročně se však jedná o milióny exemplářů. Až v posledních letech se některé státy začaly přijatými konvencemi tomuto rabování bránit. Proto prosíme, berte vážně ono varování, které jsme vyslovili na začátku kapitolky o dovážení rostlin: jsme-li milovníky, buďme i ochránci rostlin!

Monday, September 04, 2006

Jak člověk ničí přírodu

Když jsme se již dotkli problému eukalyptů a jejich ne právě nejšťastnější introdukce do tropů celého světa, zdržme se několika řádky u současného stavu tropické přírody. Toto odbočení se pěstovaných druhů rostlin netýká skutečně jen zdánlivě. Tropy dnes představují nejohroženější oblast naší planety. Přelidněni v kombinaci s nízkou technickou úrovní znamená nutnost přeměny stále větších ploch dosud nedotčených v plochy zemědělsky či jinak využívané. Zánik tropických deštných lesů se zdá neodvratný a odhaduje se na 20 — 30 let, velkoplošně se zavodňují (a většinou brzy zasolují a tím znehodnocují) polopouště, začínají první starosti s plynnými i pevnými odpady . . . Romanticky založený návštěvník Venezuely, čerpající informace jen ze starších cestopisů, jen stěží ovládne zklamání, když se např. u Ciudad Guayana prvně setká s Orinokem. Řeka pokrytá naftovými skvrnami, bez-lesé břehy vroubené náplavem plechovek a jiného odpadu, dým továren. Prostě i v tropech je nutné za skutečnou, neporušenou přírodou cestovat — a mnohdy i stovky kilometrů.

Friday, September 01, 2006

Rozdíl mezi přírodním a umělým pralesem

Tyto stromy poskytují sice v krátkém čase vysoký užitek dřevní hmotu zato pod nimi nenajdeme většinou žádnou rostlinu z domácí flóry. Pro epifyty bromélie a orchideje na těchto dřevinách s plátovitě odlupcivou borkou také není misto, a tak stále větší plocha blahovičníku pěstovaných na místě vytěžených původních porostů znamená vážné ohrožení pro řadu domácích druhů. Stačí však jediný „domácí" strom v porostu, třeba avokádo, nebo jako na našem snímku Erythrina z čeledi bobovitých, abychom pod ním i na něm nalezli jako v útočišti desítky zástupců exotických, zde domácích rostlin. Na drsné kůře se zachytily orchideje a bromélie nastavují vstříc slunci své pestře zbarvené nálevky listů. Na cestě za světlem přichycují se na borce stromu i pepřince ... a tak prohlídka každé větve stromu může trvat i desítky minut. 0 několik kilometrů dále po toku Rio Pastaza nacházíme v nadmořské výšce asi 600 m již zcela jiný obraz. Řeka se uklidnila, rozlila se do šířky a pokračuje na své pouti, až se její vody stanou Maraňonem a později Amazonkou. Ve vegetaci zde převládají áronovité rostliny, kapradiny, begónie, vranečky, bromélie.