Vegetativní množení

Připravíme si množárničku z truhlíku či misky naplněné pískem nebo směsí rašeliny s pískem. Řízek odtrhneme (u dřevin) nebo odřízneme, listy zkrátíme asi na polovinu původní délky čepelí a stonkem zapíchneme do substrátu. Před tímto zákrokem můžeme ještě řízek stimulovat, tj. pomocí auxinů, rostlinných hormonů, podpořit růst kořenů. Stačí na to obecně prodávaný prostředek VS 9. Pod nádobu podložíme misku s vodou, zásadně zavlažujeme podmáčením. Obě nádoby přikryjeme skleněným zvonem nebo alespoň sáčkem z PVC či velkou sklenicí a tuto improvizovanou množárnu umístíme do tepla (nad radiátor topení apod.) a na světlo. Pouze řízky sukulentů, jako např. některých starčků, pryšců či stapélií, zakládáme do suchého písku (nejdříve je však necháme po odříznutí jeden až dva dny zasychat zcela bez substrátu) a první týden či čtrnáct dnů po zasazení vůbec nezaléváme. Listové řízky odebíráme buď s řapíkem, který pak zapichujeme do mno-žárenského substrátu, nebo i bez řapíku. Je možné množit i pouhými úkrojky listů (např. begónie), v úkrojku však musí být zachována alespoň část hlavní žilnatiny. Listové úkrojky buď do substrátu zapichujeme, anebo je pokládáme naplocho. Naplocho však pokládáme i některé řízky stonkové, např. části kmínků rodu Aglaonema, Dracaena, Dieffenbachia, které zatlačíme do substrátu jen asi do poloviny tloušťky stonku. Dělení oddenků je časté např. u rostlin zázvorovitých, marantovitých a áronovitých. Rozřezat můžeme i hlízy, např. kaládií. Řezné plochy opět zaprášíme ihned prachem z dřevného uhlí, hliníkovým prachem apod.