Živiny

Většina — i exotických — rostlin musí svými kořeny zakotvit v pevné půdě, z níž pak čerpá vodu a živiny. V přírodě je půda neboli substrát vždy | velmi složitým systémem minerálních anebo ústrojných zemin, vznikajících zvětrávánim skalního podkladu, přimícháváním ústrojné hmoty z odumřelých rostlin a živočichů a působením půdotvorných procesů. U některých epifytů je půdou jen mělká vrstvička odumřelé kůry stromu, na němž rostou, u pozemních rostlin je to hluboký systém o několika různorodých vrstvách, a u vodních rostlin je substrátem vodní roztok s rozpuštěnými živinami a usazenina na dně. Přírodní substráty se tvoří vesměs po mnoho let nebo po celé věky. Jsou nejpestřejší směsí minerálů, humusu a živých půdních organismů, kterou pěstitel může jen napodobit.
Názory na přípravu kultivačních substrátů se vyvíjejí. Před dvěma, třemi desítkami let bylo uměním namíchat „ten jedině správný" substrát např. pro kaktusy. Často se skládal z mnoha komponent, které se mísily v přesných váhových nebo objemových poměrech. Ukázalo se však, že tento složitý přístup je víceméně zbytečný, a složení zemin se začalo zjednodušovat. Nechceme ovšem minulé snahy po přípravě dokonalých substrátů zlehčovat; dodnes není připravení správné zeminy pro některé citlivé rostliny jednoduché a závisí na dlouholeté praxi a citu člověka pro rostlinu.