Jak často zalévat

Některé zásady již vyplynuly z předchozího textu. Některým druhům prospívá důkladná zálivka, po níž následuje delší období bez zalévání, v němž půda stačí proschnout a vzduch má volný přístup ke kořenům. U jiných druhů, většinou z vlhkých tropů, je nutno udržovat celoročně víceméně stejnoměrně vlhký kořenový bal. Vodní a bažinné rostliny tvoří výjimku, neboť jejich kořeny musejí neustále zasahovat do vody. Vždy se však snažíme zalévat s citem, s přihlédnutím k teplotě místnosti (při poklesu teplot zálivku přerušíme nebo alespoň snížíme) i ke kultivační nádobě. Klasický květináč vysychá rychle, stejně jako nepolévaná miska, opatřená drenážním otvorem. Květináče z plastických hmot vysychají mnohem pomaleji (nemají propustné stěny), stejně jako bezodtoké neprůlinčité truhlíky a misky; u nich budeme se zálivkou velmi opatrní, protože mnohem snadněji můžeme rostliny přelít. Ohled musíme brát i na roční období. Druhy, které prožívají vegetační klid, musíme zalévat jen málo, nebo dokonce vůbec ne; jinak se můžeme připravit o potěšení z květů v příští sezóně. Víceméně výrazné období klidu prožívají i mnohé rostliny, které pocházejí z tropů (Brunfelsia, Dipladenia, Streptosolen ja-mesonii, kaktusy atd.). S obdobím snížené zálivky vždy koresponduje i snížení teplot. Zaléváme i rosíme většinou ráno nebo navečer, zvláště rostliny umístěné na plném slunci.