Další faktory
Musíme si uvědomit, že ve hře je podstatně více faktorů, než jsme na první pohled schopni odhalit. Rostliny se nepřizpůsobily jen vyšší teplotě, nýbrž například i zcela odlišnému „rozvrhu" srážek, které mohou být (ale většinou nebývají) rozděleny podle období sucha a údobí dešťů. Voda však nezůstává jen pod povrchem rozpukané půdy, ale i v pletivech rostlin, které tak mohou překonat i několikaměsíční sucho. Mnohé druhy se přizpůsobily a získávají vodu ze vzdušné vlhkosti listy (orchideje, bromélie, pověstná Welwitschia z pouště Kalahari) nebo třeba i povrchem ostnů, jak dokázaly poslední výzkumy u kaktusů. Přitom i vzdušná vlhkost je faktorem, značně se lišícím od našich poměrů. Rosný bod je někdy absurdně posunutý: jeden náš botanik zjistil v Amazonii rosný bod při 32 °C! I na pouštích bývají zrána mlhy, a tak rostliny, napohled v zcela bezvodé krajině rostou a zelenají se; to se týká např. zmíněné Kalahari nebo horských pouští v jižní části Severní Ameriky. Mnoho rostlin odolává pravidelným požárům. Pro tyto formace máme dokonce odborný ekologický termín „požárový klimax". Známé tím jsou např. eukalyptové porosty v Austrálii nebo savany v Africe či v Jižní Americe. Stejně tak nás mnohdy překvapí mrazuvzdornost některých tropických rostlin. Nesmíme však zapomínat na to, že i v tropech jsou vysoké hory pokryté věčným ledem a sněhem a že řada pěstovaných druhů do těchto nadmořských výšek zasahuje. Například s překvapením prohlížíme na fotografiích některé druhy rodů Aloe nebo Encephalartos (příbuzný cy-kasů), které jsou zcela pravidelně v horách jižní Afriky po určitou část roku pod sněhem. Podobně jsou na tom některé bromélie, např. vysokohorské druhy rodu Puya v Andách.
0 Comments:
Post a Comment
<< Home