Příprava materiálu a osazení

Při přípravě epifytni větve si nachystáme půdní směsi pro tyto rostliny (viz kapitolu o zeminách), dále budeme potřebovat rašeliník nebo některý „bochánkovitě" rostoucí mech (př. Leucobryum — bělomech), tenký, lakem izolovaný drát a ve vodě nerozpustné lepidlo (nejlépe kanagom). Větev nejprve upravíme, ořežeme přebytečné postranní větévky, popřípadě jiné na vhodná místa namontujeme. Vyzkoušíme si na místě, kde počítáme s definitivním umístěním, jak přiléhá ke stěně, nebo zda dobře stojí v misce, do které ji chceme upevnit. U závěsných kusů kůry, pařízků a větví přiděláme očko k zavěšení na skobu. A pak již můžeme montovat rostliny: „montovat" přitom říkáme úmyslně, protože s klasickým sázením má tento proces poměrně málo společného.
Nejprve si připravíme vhodně velký bal z rašeliníku nebo dostatečně rozměrný trs mechu, který rozestřeme naplocho. Do jeho středu vložíme hrstku lehkého substrátu, který jsme si připravili, na něj položíme kořeny rostliny a celý bal v ruce jemně smáčkneme. Pro jistotu ho několikrát obtočíme drátkem, aby se nerozpadl, a pak jej přiložíme k větvi nebo ke kmenu v místech, kde má být rostlina umístěna. Přidáme ještě hrstku rašeliníku — zabrání poškození kořenů při vázání a ukryje také drátek — a bal s rostlinou definitivně přitáhneme k větvi. Montujeme-li rostlinu na silný kmen, na hladkou plochu pařezu apod., vyplatí se na toto místo předem přibít dva až tři hřebíčky, za které pak drát snadno zachytíme. Výtečně a snadno se sází do dutin, ať již přirozených, anebo i vydlabaných. Někdy se doporučuje opatřit je odtokovým otvorem podobně jako květináče, ale je to zcela zbytečné.