Eh, chybka se stala

A já minule uřízl větu v půlce. Čili tady ji máte celou, a navíc obrázek zobrazující pěstování v lahvi.
Na podmáčená, bažinatá místa se výtečně hodí Acorus gramineus, šáchory Cyperus haspan, C. alternifolius, šípatky, kolokázie, Xanthosoma, Eichhornia crassipes („vodní hyacint"), kaládia,Spathiphyllum, Typhonium atd. Rostliny hnojíme buď hydroponixem, nebo herbaponem. Paludárium je samozřejmě vydatným odpařovačem, a tak lze v jeho blízkosti s úspěchem pěstovat rostliny, které ke zdárnému růstu potřebují vysokou vzdušnou vlhkost. Obzvláště vhodné je do jeho blízkosti umístit (popřípadě nad ně zavěsit) epifytické úpravy. Určitým přechodem k uzavřeným květinovým vitrínám jsou terária. Jde vlastně o uzavřené nádrže s pohyblivou přední stěnou nebo stropem, jejichž dno je pokryto vyšší vrstvou substrátu, zadní stěna bývá kryta kůrou z dubu korkového nebo je písková (písgk a drobné kaménky se nalepí epoxidovým lepidlem), popřípadě jsou takto upraveny i boční stěny nádrže. Vnitřní prostor bývá rozčleněn větvemi, kameny a většími rostlinami. Terária bývají vytápěná (nejčastěji odporovým drátem, uloženým ve dvojitém dně nádrže; jako termostat poslouží např. éterová kapsle) a osvětlená zářivkami. Větrání většinou vyřešeno není, nebo se používají malé bateriové větrníčky či slabé větráky s elektrickým pohonem.
Terária se používají především pro chov živočichů, hlavně obojživelníků, ještěrů a jiných plazů; současně jsou však vytvořeny podmínky pro růst i náročných rostlin včetně orchidejí, specializovaných bromélií, vzácných drobných áronovitých či nevelkých lián. Výběr rostlin musíme přizpůsobit chovaným druhům zvířat, uvědomit si jejich rozměry, hmotnost, způsob pohybu a složení potravy. Jinak budeme za čas mít místo krásně upraveného prostoru zdupané a okousané zbytky květin. Jsme-li tedy milovníky jak květin, tak i terarijních živočichů, volíme jen taková zvířata, která rostliny neničí: drobné druhy gekonů, malé rosničky, ještěrky, lehké bičovky apod.