Osvětlení

Mezi exotickými rostlinami pěstovanými v bytech jsou druhy, které snášejí nebo je pro ně dokonce nezbytné po celý život 100% relativní osvětlení ve světlé části dne. Jsou to vesměs rostliny pocházející z polopouští (kaktusy), krátkostébelných savan (Aloe), břehů řek, ze skal či vysokohorských poloh. Také mnoho epifytů obývajících koruny stromů je na světlo vysoce náročných. Druhy ze spodního patra lesů nebo ze stinných roklí (např. četné druhy kapradin, krvokvěty, některé begónie, aglaonemy atd.) dlouhodobě vystačují jen s několika procenty relativního osvětlení, kapraďoro-sty a mechorosty rostou dokonce výhradně v silném přítmí skalních jeskyň nebo hlubokých strží. Ve městech se můžeme 100 % relativního osvětlení přiblížit jen ve všestranně prosklených sklenících, popřípadě na velkých otevřených terasách. Směrem od okna do středu místnosti a dále do tmavých koutů relativní osvětlení prudce klesá, takže tu vládne přítmí stejně jako pod clonou hustého lesa. Proto se mezi pokojovými rostlinami uplatňují zejména druhy pocházející z nitra lesních porostů.
Světlo je složené z elektromagnetických vln různých délek a barevných projevů. V rámci spektra od 400 do 750 nanometrů rozlišujeme světlo fialové, modré, zelené, žluté, oranžové a červené. Ve fotosyntéze rostliny nejlépe využívají světlo červené, oranžové, modré a fialové. Zelené světlo je málo využitelné a vysoké dávky ultrafialových paprsků naopak růst brzdí. Proto nejvhodnější umělé osvětlení poskytují zářivky s modročerve-ným nebo fíalovočerveným světlem (např. značka Lumaflor).
Kolik zářivek budeme do pokojové vitríny potřebovat? Co nejvíce, zvláště bude-li vitrína vysoká. Na 1 m2 by měl připadat — při umístění zářivek asi 50 cm nad rostlinami — příkon téměř 400 W.