Slabikář pěstitele
Chceme-li pěstovat exotické květiny, musíme mít alespoň základní vědomosti o přírodním prostředí jejich domoviny, a zároveň znát možností, jak se v městském bytě uprostřed Evropy tomuto prostředí co nejvíce přiblížit. Jistě je užitečné znát „průměrné" prostředí, v němž pěstované rostliny v přírodě normálně rostou. Stejně důležité je však znát i krajní hodnoty prostředí, které rostliny ještě snášejí. Obecně lze říci, že většina druhů snáší bez poškození mnohem širší stupnici činitelů, nežli je ta, která charakterizuje jejich původní stanoviště.
Rostliny jsou ve svém přírodním výskytu omezovány a tlačeny konkurencí tisíců dalších rostlin a nezřídka o jejich růstu rozhoduje okolnost, že dané místo je vhodnější pro konkurenčně zdatnějšího jedince, nebo zvlášť příhodné pro některého cizopasníka. V tom je pěstitel proti přírodě ve výhodě: může pěstovat rostlinu v odděleném květináči či v jiném prostoru, v němž nerostou silní konkurenti nebo nehrozí zničení agresivní houbou, přemnoženým hmyzem ani býložravcem.
V domácím prostředí bez konkurence tedy bude záležet na tom, jak upravíme režimy nejdůležitějších činitelů v životě rostlin: režim světla, tepla, vody a živin. Nejsou to zdaleka všechny okolnosti, které ovlivňují růst a rozmnožování všech rostlin. V přírodě může být pro přežívání druhů důležitá třeba malá dávka ultrafialového záření, nepatrné stopy některého kovu v půdě, blízkost jiné rostliny či spoluexistence určitého ptáka, hmyzu nebo kaloně, kteří opylují květy a roznášejí zralá semena.
O světle, teple, vodě a živinách platí obecně, že exotické květiny musí dostat jejich správné množství (v případě světla a živin i správné složení) ve správný čas, podle přirozeného rytmu, který se blíží podmínkám jejich domoviny. Příliš malé nebo naopak příliš silné dávky, popřípadě zcela nepřirozené dávkování v průběhu roku, mohou způsobovat poruchy v růstu, zamezovat kvetení nebo být příčinou onemocnění.
Rostliny nemůžeme pěstovat v průběhu celého života ve stejných podmínkách. Pro klíčeni semen, pro růst mladých semenáčů, pro vegetativní růst dospělých rostlin, pro kvetení a zrání plodů jsou žádoucí poněkud odlišná množství, různá dávkování nebo odlišné kombinace vnějších činitelů. V praxi pěstitel exotických květin ovšem nemůže reagovat na všechny potřeby různých rostlin najednou. Proto se mnohdy spokojuje jen s vegetativním růstem a oželí — alespoň u těch druhů, které jsou okrasné i listy — např. kvetení.
0 Comments:
Post a Comment
<< Home