Papája

Papája představuje zvláštní skupinu rostlin pěstovaných v domácnostech - tropické rostliny užitkové — ovocné. Protože u nás je mnoho pěstitelů specializovaných právě na užitkové druhy, zařazujeme ji do této knížky. Papája je domovem v tropické Jižní Americe, ale pěstuje se snad ve všech tropických zemích. Náš obrázek pochází z Vietnamu, ze zátoky Ha-long. Je to poměrně velký, 4—6 m vysoký strom, je ho tedy možné pěstovat např. ve školním skleníku nebo ve velké zasklené hale. Papája je dvou-domá, takže chceme-li se dočkat plodů, musíme pěstovat samčí i samicí rostliny; v tropech se dnes uvádějí do kultur stále častěji bezsemenné, partenokarpické kultivary (nepotřebují opylení k vývoji plodu). Novinkou jsou miniaturní papaje, dorůstající výšky jen asi 2 m, které by byly velmi cennými pokojovými rostlinami.
Papáju pěstujeme většinou ze semen získaných v některé botanické zahradě, kde dozrály plody. Semena klíčí spolehlivě, mnohdy již uvnitř plodů mnohasemenných bobulí.
Hlavním požadavkem pro úspěšnou kulturu bude, kromě dostatku místa, plné sluneční osvětlení a dostatek tepla. Teplota by ani v noci neměla klesnout příliš pod 15 °C. Zemina ve velkých kbelících, v nichž papaje pěstujeme, musí obsahovat dostatek živin. Volíme proto směs listovky, pařeništní zeminy, drnovky a písku. Stejně tak zálivka a hnojení musí být pravidelné a bohaté, hnojíme nejvíce organominerálními a minerálními hnojivy, která můžeme jako zásobu živin přimísit již do zeminy. Zimu přežívá papája v našich podmínkách jen těžce, nebof jí chybí dostatek světla. Teploty mají klesnout, nikoliv však pod 10 °C; úměrně snížíme i zálivku. Pokud by se vám podařilo vypěstovat plody, které chutnají podobně jako „cukrové melouny", nezapomeňte před jídlem odstranit palčivá semena.