Pepřinec

Použití pepřinců je přímo úměrné jejich ekologii. Můžeme je pěstovat v květináčích, lze je využít při osazování demižonů, při sesazování misek a mís; mnohé, a to nejen drobné druhy, ale i např. běžně prodávanou P. longiflora můžeme s úspěchem pěstovat s dalšími epifyty. Pěstujeme je většinou pro krásné listy, které jsou tvarově rozmanité; mnohdy mají pěkně strukturovaný povrch a barevně nezůstávají za nejkrásnějšími pokojovými květinami. Pepřince nejsou příliš náročné a teploty moderních bytů jim zcela vyhovují. Umisťujeme je buď na plné slunce, nebo do polostínu, a pokud udržíme rovnoměrně vlhký substrát, většinou rašelinovou směs nebo běžně prodávané zeminy pro pokojové květiny, dobře rostou i kvetou. Květenství bývá nenápadné; jediný druh, který se pěstuje pro silně vonné květy, je vyobrazený P. fraseri. Ty druhy, které se rozhodneme pěstovat epifyticky, montujeme do větších bálů rašeliniku, vyplněných směsí pro epifyty s větším podílem trouchu. Na epifytních kmenech udělá dobrou službu např. P. serpens(SWARTZ) LOUD. (syn. P. scandens Ruiz et PAV), která roste převisle a přitom velmi rychle. Pepřince snadno množíme řízky stonkovými i listovými, zapíchnutými do rašeliny s pískem na množárně; koření za několik týdnů.